4.4.2018
Vysočina má talent.
článek z MF Dnes, 31.3.2018
Hokejka, míček a branky. Tak startovala
sportovní kariéra Pavly Kosielské. Nyní patnáctiletá atletka z Okříšek na
Třebíčsku totiž původně začínala jako florbalistka. Před třemi lety ale
poprvé obula tretry a už u nich zůstala. Letos zazářila i na mistrovství
republiky starších žákyň ve víceboji.
„První tretry jsem jí koupila já. Od malička byla hodně hyperaktivní. Ale
atletiku začala dělat až ve dvanácti letech ve škole,“ vzpomíná maminka
Pavla. „Do té doby hrála jen s klukama florbal. Pak se přihlásila do
atletického kroužku a začala trénovat,“ upřesňuje kouč Vratislav Fišera. A
výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat.
Letos na domácím šampionátu v Ostravě vybojovala bronz na šedesát metrů
překážek a připsala si i nový krajský rekord. Úspěšná byla také v únoru v
pětiboji v Praze, kde skončila čtvrtá. „V atletice mě baví fakt všechno,
proto dělám víceboj. Mám hlavně klučičí vzory, z holek je to potom Eliška
Klučinová. Chtěla bych na olympiádu, ale je přede mnou ještě spousta práce,“
uznává mladičká atletka. A její slova potvrzuje i trenér.
„Má na svůj věk opravdu velkou sílu, takže jí jdou skoky. Však je taky
držitelkou krajských rekordů ve skoku vysokém a dalekém,“ všímá si Fišera. „Umí
ale i sprinty, protože má velmi rychlé kotníky,“ doplňuje.
Jak se vyrovná svým idolům, to ukáže až čas. „Ve víceboji zatím trochu
bojujeme s delšími tratěmi. Ale věkem se vytrvalost dá více natrénovat.
Zatím trénuje pouze třikrát týdně, i když by už mohla víc,“ myslí si kouč. A
právě v tom může být úskalí. Česká atletika měla v minulosti spoustu mladých
talentů, jenže jejich výkonnost se zadrhla a v dospělosti už se neprosadily.
„Vrcholový sport je obrovská dřina. Pavla je velký talent. Dokonce bych řekl,
že na atletiku má dar od Boha,“ myslí si kouč.
„Nyní je ve věku, kdy to všechno záleží na ní. Částečně to v hlavě srovnané
má, chce být lepší a chce vyhrávat. Občas ale samozřejmě poleví,“ popisuje
Fišera. „V dorostu se její přístup bude muset změnit, pokud bude chtít být
úspěšná.“ Zároveň oceňuje upřímnost své svěřenkyně. „Když přes léto polevila
a netrénovala, řekla to na rovinu, bez nějakých výmluv,“ připouští.
„Já si myslím, že na to má. Opravdu věřím tomu, že je to talent,“ tvrdí
maminka Pavla. „Když byla malá, sporty hodně měnila. Atletika je první, u
níž vydržela takhle dlouho. Takže doufám, že bude pokračovat. Já ji v tom
podpořím, jak jen budu moct,“ dodává.
Kromě dlouhých tratí vyniká prakticky ve všem
Pavlu znám asi pět let. Když jsem zakládal v Okříškách atletický kroužek,
hrála s klukama florbal. Pak se přihlásila do atletiky a už s námi zůstala.
Její hlavní disciplínou bude asi víceboj. Kromě dlouhých tratí ale vyniká
prakticky ve všem. Má budoucnost díky tomu, že je rychlá a výbušná. Zatím
atletikou spíš proplouvá, protože má pro sport velký cit a stačí jí trénovat
míň. Ale je vidět, že chce víc.
Předpoklady má a dokážeme ji v klubu podržet. Všichni jí říkáme, že to má
dobře rozjeté, ale k vrcholovému sportu je ještě dlouhá cesta. Doufám, že
bude pokračovat a přidá ještě víc. Zatím trénuje na takových šedesát procent,
většinou čtrnáct dní před závody. Když přidá ještě větší píli, má velkou
šanci uspět.
Vratislav Fišera, trenér TJ Spartak Třebíč
MF Dnes 31. 3. 2018. Monika Benešová