2.6.2022
Liga vyjímečných: trojskokani a trojskokanky
Reprezentant v bermudách Jan Kratochvíla a
nenápadná medailistka Iveta Mičková
V seriálu Ligy výjimečných jsme si už prošli všechny
běžecké disciplíny a po dnešku budeme mít za sebou i skoky. Z těch nám zbývá už
jen trojskok. Jako vždy nejprve stanovíme limity členství: pro muže 13,50 m, pro
ženy 11m. A teď se podíváme, kdo je splnil. Cože, tenhle mladík v kšiltovce a
bermudách? Ovšem, vždyť je to náš starý známý z kapitoly o výškařích, Jan
Kratochvíl. Ve stejném roce, kdy jako první Třebíčák zdolal ve výškařském
sektoru rovné 2 metry, doskočil v trojskoku na značku 15,33 m. Psal se rok1996,
devatenáctiletý Kratochvíl se stal juniorským mistrem republiky a také
reprezentantem. Právě při juniorském čtyřutkání ČR – Rakousko – Maďarsko –
Švýcarsko v Ostravě skočil svůj dodnes neohrožený okresní rekord. Skončil tehdy
druhý a do roka a do dne skončil i s atletikou. Jeden z největších svérázů
třebíčské atletiky, přírodní talent, který nikdy systematicky netrénoval, se tak
o jednu sezonu minul s Pavlem Svobodou, který přišel do našeho města v r. 1998.
Možná by z jejich setkání vzešla vzájemná spolupráce a dnes bychom v Lize
výjimečných měli ve skokanských disciplínách u jména Kratochvíl úplně jiné
hodnoty, možná by nedůvěru originála v baseballce a bermudách nezlomil ani on.
Každopádně se dalším, kdo splnil přísný trojskokanský limit, stal Svobodův
svěřenec Jakub Dobeš, který v r. 2004 při I. lize v Šumperku doskočil přesně
jeden centimetr za hranici třinácti a půl metru. A tak jak pamětníci litují
nenaplněného talentu Jana Kratochvíla, tak lituje trenér Svoboda zdravotních
problémů, pro které musel Jakub Dobeš v r. 2005 ukončit sportovní dráhu. Nezbylo
tedy než čekat dalších deset let, kdy svěřenec Josefa Vomely Ondřej Dolák vyhrál
halové MČR dorostu, k čemuž při šampionátu pod širým nebem přidal stříbro.
Třebíčská atletika však kvůli druhému místu nesmutnila, protože Ondřejovým
přemožitelem byl Aleš Svoboda z tréninkové skupiny Jiřího Klinera. Oba si pak
zajeli do Budapešti, aby tam při trojutkání ČR – Slovensko – Maďarsko oblékli
reprezentační dres. Svá maxima si vytvořili při vzájemném souboji v Třinci, oba
ve čtvrtých pokusech: Ondřej 13,60 m a Aleš dokonce 14,13 m. Přestože oba jsou
dodnes oporami třebíčského družstva mužů, ani jeden z nich už se trojskoku
nevěnuje.
A než přejdeme k ženám, dáme si ještě krátký černobílý film pro pamětníky.
Účinkují v něm Vladimír Ludmila, který v r. 1965 vytvořil výkonem 13,35 m
okresní rekord, jenž vydržel až do příchodu Jana Kratochvíla, a jeho mladší
soupeř Ivan Hnízdil, který se k němu o 10 let později přiblížil na pouhé 2
centimetry. Kdo by chtěl striktně trvat na tom, že zůstali pod daným limitem a
členství v Lize výjimečných si nezaslouží, ať si zajde na sokolský stadion a
zkusí si tam, kolik skočí na škvárovém rozběžišti.
Z dob škvárových drah máme i první ženské výkony přes stanovených 11
metrů. V r. 1997 tuto hranici o sedm centimetrů překonala svěřenkyně Vratislava
Fišery Gabriela Křivánková a jen o dva centimetry méně ve stejné sezoně skočila
Markéta Vaňková, kterou trénovala Zuzana Villertová. Markéta přidala v následující
sezoně výkon 11,40 m, zatímco pro Gábinu to byla na čas sezona poslední. Úplně
však atletiky nezanechala a v r. 2006 se v dresu Sokola Nová Paka zlepšila na
11,27 cm. Další členku do Ligy výjimečných trojskokanek dodal stejně jako mezi
muži Pavel Svoboda. Ve stínu mládežnických úspěchů tria Růža, Kliner, Svoboda
nenápadně vyrostla Iveta Mičková, která nejprve v r. 1999 skočila 11,33 cm, aby
v následujícím roce přivezla stříbrno z MČR juniorek a svůj osobní i okresní
rekord posunula na 3 centimetry od dosažení mety dvanácti metrů. Na metě 11,97
cm setrvává ženské okresní maximum dodnes, byť se mu v r. 2015 výkonem 11,64 m
přiblížila Bára Doležalová, svěřenkyně Jiřího Klinera, nám z Ligy výjimečných
známá už z kapitol o sprinterkách a dálkařkách.
Milan Zeibert